NOVINKY A AKCE O NÁS - VETCENTRUM
DOMÁCÍ LÉKAŘ PORADNA LÉKAŘE ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY PŘÍRODNÍ MEDICÍNA REHABILITACE PSŮ SEKCE DKK/DKL KREVNÍ BANKA
Anketa
Jakého máte domácího mazlíčka ?


Kristýna Slanařová

- veterinární sestra - asistentka na operačním sále

Odmalička měla dvě velké lásky – sport a zvířata. Podědila je po tatínkovi, úspěšném atletovi a vášnivém chovateli. „Každou chvíli domů něco přinesl. Například na poli chytil divokého křečka,“ směje se sálová sestřička. Měla dobře našlápnuto ve sportovní kariéře. V patnácti letech šikovná atletka obsadila druhé místo ve skoku o tyči na Mistrovství ČR. Pak ale vážně onemocněla a se sportem se musela rozloučit. Ale skvěle se uplatnila v našem VETCENTRU, kde pracuje od roku 2009.

Proč tady pracuju:

Po nemoci to byla jasná volba. Uvažovala jsem, co budu dělat. Přestože jsem vystudovala obchodní akademii, chtěla jsem se starat o zvířata. Absolvovala jsem kurz veterinární ošetřovatelka. Hledala jsem práci, zjistila jsem, že tady hledají sestru, domluvila jsem si pohovor a bylo jasno :-)

Co dělám, když nedělám:

Mám doma velký zvěřinec, tak volný čas strávím tím, že se o ně starám. Ráda taky pracuju na zahradě. 

Kterému zvířeti se nejvíc podobám:

Slepici. Všichni říkají, že nejsou inteligentní, ale mně přijde, že jsou. Jsou podceňované a jsou fajn. Máme jich doma třináct a jsou prima. Jedna je VIP, tu pouštíme i do kuchyně a do obýváku. Naše husa jí totiž zranila, doslova ji skalpovala, tak jsme ji léčili doma a ona teď občas chodí na návštěvu.

Kdy se chovám jako zvíře:

Podle toho, jaká situace nastane. Že by se sklenkou alkoholu v ruce? :-)

Jaký zvěřinec mám doma:

Dva jorkšíry – Jessie a Baculi, čivavu, která se taky jmenuje Jessie. Měla jsem ji jen na hlídání, ale majitelé se ani po třech měsících neozvali, tak to vypadá, že už je naše. Chováme i kocoura Kreše a kočku Mícu. Ze záchranné stanice jsme si přivezli kunu. Máme potkana, průběžně měnící se stav myšek. Ty jsou určené jako potrava pro hada - užovku červenou. Pak máme 13 slepic, housera, papoušky, kačera a ještěrky. A taky králíky a morčata :-) snad jsem na nic nezapomněla. 

Co všechno svým zvířatům dovolím:

V podstatě skoro všechno, když je to v rámci společného soužití. Psi jsou v posteli. Nikoho jiného tam už nepustí. Jsou to naše děti :-)

Kdo je doma pán? Já nebo moje zvíře?

Já. Podle mě všechno bude!! :-)

Jak to se mnou koulí? Čím mě vždycky dostane?

Překvapují vším. Psi mají zakázáno vyžírat žrádlo králíkům nebo slepicím. Ale když je krmíme, vždycky něco tajně ukradnou. Je vtipné, když se pak objeví, ve vousech mají žrádlo a dělají, jako že nikde nebyli. Nebo když pes přijde s tvrdým chlebem v zubech. To mě rozesměje.

Můj nejsilnější zážitek ve Vetcentru:

Je jich strašně moc. Opakují se. Když přijdou páníčci nešťastní, že zvíře nepřežije, my ho odoperujeme, přijde za půl roku na kontrolu a je happy. Když přijdou ukázat zdravé zvíře, to je krásný pocit.

Můj nejoblíbenější zákrok:

Ten, co dopadne dobře.

Co bych prásknul na svého šéfa?

Šéfa máme nejlepšího, co si můžeme přát. Kamarádského, zbytečně neprudí. Hodí se do kolektivu. A je upovídaný, v pohodě. Takový se jen tak někde nevidí.

 

 Zpět

Přihlášení uživatele
Přihlašovací jméno
heslo
Vyhledávání
Z naší fotogalerie
Florian na hubách
Created by CRS NETCOM 2009
VETCENTRUM Duchek s.r.o., VETERINÁRNÍ NEMOCNICE STODŮLKY, K HÁJŮM 946, 155 00 PRAHA 5, tel.: 251 511 651