NOVINKY A AKCE O NÁS - VETCENTRUM
DOMÁCÍ LÉKAŘ PORADNA LÉKAŘE ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY PŘÍRODNÍ MEDICÍNA REHABILITACE PSŮ SEKCE DKK/DKL KREVNÍ BANKA
Anketa
Jakého máte domácího mazlíčka ?


Život Juniora

Tento příběh nám zaslala majitelka uměle odchovaného koťátka. Ráda by se s vámi podělila o své zkušenosti a dodala majitelům v podobné situaci odvahu a sílu vydržet v péči o kočičího sirotka.


Narození Juniora a ztráta maminky

Junior se narodil císařským řezem 25.3.2008, kdy jeho maminka Sherrynka, britská modrá kočka stará necelé 3 roky, nemohla při svém prvním porodu porodit přirozenou cestou. Snažila se celou noc. V ranních hodinách jsem jí dovezla k veterinářce na císařský řez. Dostala narkózu a lékařka jí vyholila bříško. Poté jsme zjistili, že jedno koťátko je zaseklé v porodních cestách a venku má půlku hlavičky. Po rozříznutí bříška veterinářka nejprve vyndala prostřední koťátko, které jsem dostala do ruky bez dechu. Masírovala a odsávala jsem mu vodu z nosánku tak dlouho, až skutečně popadl dech a začal sám dýchat. Bohužel zaseklé koťátko muselo být delší dobu mrtvé, bylo již celé bílé a oteklé. Třetí koťátko bylo též bez dechu i bez viditelných žilek. Stále jsem měla v ruce toho drobečka a masírovala, vytírala a zahřívala. Po zašití a píchnutí antibiotik jsme jeli všichni tři domů.

 

Maminka byla po probuzení v silných bolestech a nechtěla se zdržovat u malého. Občas jsme jí přidrželi, lehla si a malý začal sát. Ráno jsme ho ještě zvážili – 104 gramů porodní váha. Ani málo ani hodně. Bohužel se maminka nelepšila a cokoli snědla či vypila, tak následně vyzvracela. Bylo jí špatně. Měla antibiotika i v tabletách a byl opravdu problém je do ní dostat. Ve čtvrtek už se to nepodařilo. Proto jsme jeli na veterinu a tam dostala antibiotika v injekci na dva dny a léky proti bolesti. V pátek večer byl její stav hrozný, zvracela, čůrala silně zabarvenou moč. Po telefonátu s lékařkou měla na sobotu naplánovanou infuzi. Bohužel nám v noci umřela. Koťátko od maminky během těchto tří dnů trošku pilo a občas jsem mu injekční stříkačkou dala Tatra mléko s heřmánkem. Možná nám díky tomu přežil. Nejspíš od maminky neměl žádné jídlo, protože v sobotu jsme ho vážili a přibral pouhých 12 gramů. Rozhodli jsme se bojovat o jeho život, hlavně na počest Sherrynky a na její památku. Ten tvoreček, který se ztrácel v dlani nám za to stál.

Náhrada mateřského mléka a jak jsme jej krmili

Ráno jsem jela koupit do zverimexu (zverimex musí být lepší, aby jste to sehnali) instantní mléko od Beapharu. Je určeno pro osiřelá koťátka a koťátka z velkého vrhu, která je potřeba dokrmovat. Plechovka stojí kolem 150 Kč. Za dobu krmení jsme spotřebovali necelé čtyři plechovky. Kvůli změně měl i plnotučné Tatra mléko s převařeným heřmánkem. Heřmánek dezinfikuje, podporuje trávení atd., doporučuji ho i kvůli prdíkům. Dále jsme kotěti dali občas pastu Calopet, která je vysoce energetická a obsahuje spoustu vitamínů a minerálů. Občas jsme mu osladili mlíčko Glukopurem – hroznový cukr a dostal i bio med. V žádném případě mu nedávejte kravské ani kozí mléko. Většina zvířat ho nesnese kvůli bílkovině, zvrací nebo má těžké průjmy a v tomto případě to může být fatální chyba, která je otázkou jednoho dne. Investujte do mléka pro koťátka. Vyrábí ho i Royal canin, ale to stojí kolem 500 Kč.

 

Mlíčko dostával Junior v injekční stříkačce o velikosti cca 6 ml. Jakákoliv láhev pro umělou výživu určená pro koťátka měla strašně velký sosáček a Junior nebyl schopný z toho jíst. Z plechovky jsme si odvážili dle návodu dávku na celý jeden den a tak si ho předpřipravili. Pak jsme pouze ohřívali krmenou dávku mléka, aby mělo cca 38 stupňů Celsia (ne horké a ani ne studené, aby kotě neprochladlo). Prvních několik dní krásně cucal, měl opravdu hlad. Injekci bylo třeba držet pořád pod tlakem a pokud Junior sám nesál, i trošku pomáhat stlačováním. Junior měl také období, kdy nechtěl pít a to jsme ho opravdu nutili aspoň něco vypít. Potom přišel přítel na to, že když nechá v injekci vzduchovou bublinu (nasaje 4 ml mléka a zbytek vzduch), Junior začne sát sám a vypije tolik kolik chce. Po vypití jedné dávky v injekci jsme mu vždy nasáli další, dokud neměl dost. Někdy se Junior napapal opravdu hodně, že měl bříško snad k prasknutí, ale to bylo jenom dobře. Vždy jsme si zapisovali množství mléka, které Junior vypil, aby nevypil málo a neztrácel na váze a zárověň jsme ho nechtěli překrmit. Jelikož na internetu a ani u lékařů jsme se toho moc nedozvěděli, byly naše zápisky určitým vodítkem. Doporučuji opravdu kontrolovat kolik mléka kotě vypije. Zároveň jsme kotě vážili pravidelně každý večer vždy ve stejný čas. Jelikož můj přítel pracuje doma v rodinném autoservisu, nebyl problém s krmením přes den, ale u zaměstnaných mimo domov, doporučuji dovolenou a nebo miminko sebou, je-li to možné a zaměstnání trošku klidné. My jsme to zvládli takhle, i když přítel má ruce jako tlapy a moc jsem si to nedovedla představit, hlavně krmení – viz fotky.  Koťátko je třeba krmit přes den každé 2 hodiny a v noci každé tři hodiny. Je to záhul a kdo nemá děti, tak je to na ně tréning.

Pomoc při vyprazdňování

Po každém krmení jsme Juniorovi masírovali bříško krouživými pohyby s kapkou razance směrem k análnímu otvoru. Celkové krmení s masáží trvalo kolem 15 až 20 minut. Časem se Junior naučil ležet v náručí (nebo spíš ve dlani) na zádech, asi se mu líbilo. S čůráním problém nebyl, vždy jsme měli připravené papírové utěrky a stačilo opravdu lehce polechtat pindíka a čůral hned. S kakáním byl problém od začátku. Ve všemožných diskusích píšou o každodenním kakáním, ale o tom u nás nebyla řeč. Byli jsme s ním i u veterináře, požádala jsem ho o Laktulosu (dočetla jsem se o ní na netu), ale ani po ní nekakal.  Sama jsem jí potom vyzkoušela a ani u mě se žádný zázrak nekonal, měla jsem jen neskutečně nafouklé břicho a větry. Dělali jsme všechno možné, aby se Junior vykakal – bříško masírovali teplou vlhkou žínkou, nahřívali, masírovali vatovou tyčinkou řitní otvor namočený v teplém olejíčku a další, ale nic nepomohlo. Upozorňuji, že stále s chutí papal a bříško tvrdé neměl. Pak to přišlo samo. Stolice byla docela hutná, kupodivu neměl průjem. Problém se stolicí měl  dlouho. Zkoušeli jsme i Gutalax (po konzultaci s lékařkou) a taky nic , na Gutalax pozor, je to velmi silné projímadlo pro lidi. Junoir dostal jednu kapku, pak i dvě a stále nic. Později se stolice upravila sama asi v době, kdy začal přijímat i pevnou stravu.

Pohodlný a bezpečný pelíšek

Junior měl nejdříve klasickou plastovou bedýnku, vystlanou dekou a mým froté flaušovým pyžamem s lahví teplé vody, ale ta rychle vychladla a musela se často vyměňovat. Potom jsme zkusili nahřívací láhve, ale i ty časem vychladly. Tak nám rodiče půjčili elektrickou nahřívací dečku a to byla paráda. Zapnuli jsme jí na stupeň 1 až 2 a bylo po starostech s podchlazením. Dečku jsme přestali používat cca po 5-6 týdnech. Později byl v pelíšku pro kočky s chlupatým povrchem, kde měl plyšáka, po kterém neustále lezl a spinkal vysloveně v jeho klíně (byl to větší sobík). Čím byl starší a očíčka otevřenější, tím byl zvědavější, proto jsme časem museli zatarasit pelíšek kolem dokola, aby Junior nevypadl. Když zase povyrostl, jeho pelíšek jsme vložili do velkého čtvercového prádelníku kdysi využívaného jako ohrádky, tak že mohl vylézt z pelíšku, ale neztratil se v bytě.  V té době jsme mu také dali do ohrádky misku se stelivem a Junior ho sám začal využívat.

Přechod na pevnou stravu a pití z misky

Po cca 14 dnech jsme mu dali i jeho první hovězí maso. Dle veterinářky se na tom lépe naučí než na konzervě. Koupila jsem velmi kvalitní hovězí roštěnou bez tuku. Hovězí je nutné dobře namlít nebo nasekat v elektrickém sekáčku na pastu a nechat 48 hodin zamrazit kvůli bakteriím atd. Maso jsem si naskládala do misky na tvorbu ledu a tím jsme měli vždy jasné porce – kostky. Když maso povolí (přirozeně, ne v mikrovlnce, tam se hned uvaří), je možné ho trošku naředit vodou, aby lépe klouzalo. Koťátko samo jíst neumí, takže jsme vždy udělali kuličku velkou asi jako hrášek a vložili do pusinky. Ze začátku to opravdu bylo všude, jen ne v žaludku, ale kotě časem pochopí a bude papat samo.

Sušenou potravu jsme koupili první od Hillsu, ale ta má docela veliké granulky, takže doporučuji Royal Canin pro koťátka od 1 do 4 měsíců, který má malinké granulky, které se mu vešly do pusinky.

 

Dále jsme nakoupili různé konzervy. Bohužel prémiová značková krmiva se výrobou konzerv pro koťátka moc nezabývají, mají stěží jeden druh příchutě a ještě jsou většinou od dvou měsíců věku. Holt se nedalo nic dělat. Ve zverimexu jsme nakoupili různé značky, např. Hills – kuřecí, ta mu bohužel vůbec nechutnala a tak jsme mu jí ředili hovězím masem, Proplan mu chutnala, ale ne všude ji mají. Dále jsme vyzkoušeli nějaká kanadská krmiva ale žádná sláva, taky dělají nepřirozeně velké balení. To by se dřív konzerva zkazila. Samozřejmě došlo i na konzervu Whiskas a ta mu snad chutná nejvíce. Jemné paštičky papal sám a kostičky jsme mu rozmačkali vidličkou.

Taky byl problém ho naučit pít samostatně. Nesnažte se nutit kotě pít namočením čumáčku do tekutiny, aby nedošlo k jejímu nevdechnutí. Nejprve jsme učili Juniora pít samostatně mléko. Zkusili jsme mu namočit tlapičky nebo pomazat tlamičku. Nám učení pití z misky trvalo dlouho a v podstatě až když chtěl sám, tak začal pít. Vodu taky začal pít sám, měl ji na několika místech a ze začátku to byla sranda...hrozně u toho mlaskal.

Ostatní péče

Nezapomeňte taky na odčervení – první jsme provedli mezi 3 a 4 týdnem. Důležité je samozřejmě očkování. Na internetu je schéma očkování, ale veterinářka nám doporučila očkování najednou ve dvou měsících a pak po měsíci. Nevím co je správně, protože každý vám řekne něco jiného. Dbejte na to, aby se koťátko nenastydlo, mělo dost tepla a jídla, taky dejte pozor na ostatní zvířátka v domácnosti. Máte-li kočky venkovní, bacha na infekce a jiné nemoci. Uvědomte si, že prcek není očkovaný a nemá dostatečně silnou imunitu, aby případnou nemoc zvládl.

 

Seznamte ho s ostatními zvířecími členy v rodině pouze za předpokladu, že jsou zdraví a nechodí ven. Ani člověk by k němu neměl chodit v případě virózy, rýmy či jiné nemoci.. Je to opravdu miminko. Samozřejmě musíte dát pozor na další nástrahy v bytě – na jedovaté kytky, žrádlo pro dospělé kočky a nedávejte mu ani lidské jídlo. Taky je třeba dávat pozor, aby kotě při objevování světa nespadlo z výšky nebo aby jste ho nezašlápli. V jakékoli době – denní i noční, nebude-li se Vám s koťátkem něco zdát, volejte veterináře. Už jsou kliniky nejen v Praze, kde jsou nonstop a jsou vám k dispozici. Za ten telefon nebo návštěvu to stojí. 

Socializace ve smečce

My máme doma ještě jorkšírku Bibi a dva kocoury. V tuto chvíli už to jsou jedna parta, ale když byl Junior malý, tak jsme dávali pozor. Fenka ho chtěla tak pusinkovat, že by mu snad ublížila. Starého kocoura nezajímal až do cca 1,5 měsíce a dvouletý kocour si sním začal docela brzy hrát, ale stále jsme to kontrolovali. Ovšem největší kamarádi a lumpíci jsou s Bibinkou. Vydrží si spolu hrát dobu a někdy to jsou bitvy na ostří nože - drápků.

 

Myslím si, že náš Junior Leon má už vyhráno. Je mu už přes 10 týdnů, je soběstačný, chodí sám na záchůdek a sám papá (teda spíš žere). Držím všem palce a v případě dotazu, klidně napište na e-mail – pbazanto(a)praha6.cz.

PS: A ještě jedno upozornění… tohle není návod, jak máte koťátko krmit, či jak přežije špatný start do života bez maminky. Je to pouze podrobný popis, jak se to podařilo nám. Můžete se inspirovat nebo se něco dozvědět, ale taky můžete mít jiné zkušenosti.

 


 Autor článku a fotografií: Pavla Bažantová     © 2008 VETCENTRUM Duchek s.r.o.

Schéma krmení Juniora

Více ...

 Zpět

Přihlášení uživatele
Přihlašovací jméno
heslo
Vyhledávání
Z naší fotogalerie
Aischa
Created by CRS NETCOM 2009
VETCENTRUM Duchek s.r.o., VETERINÁRNÍ NEMOCNICE STODŮLKY, K HÁJŮM 946, 155 00 PRAHA 5, tel.: 251 511 651