NOVINKY A AKCE O NÁS - VETCENTRUM
DOMÁCÍ LÉKAŘ PORADNA LÉKAŘE ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY PŘÍRODNÍ MEDICÍNA REHABILITACE PSŮ SEKCE DKK/DKL KREVNÍ BANKA
Anketa
Jakého máte domácího mazlíčka ?


Akupunktura – pomoc vašemu zvířeti


Akupunktura se dostala do povědomí širší veřejnosti na západě až poměrně nedávno. V únoru roku 1972 podnikl americký prezident Nixon zásadní politickou návštěvu Číny. Jeden z novinářů z jeho doprovodu onemocněl akutním zánětem slepého střeva a musel být operován. Operace proběhla bez komplikací, ovšem místo anestézie lékaři do pacientova těla napíchali několik tenkých drobných jehliček. Tuto „záhadu“ nasnímaly kamery televizních štábů a přinesly tak celému světu svědectví o tajemném umění starobylého čínského léčitelství.

 

Toto umění je stejně staré jako čínská civilizace sama. Kamenné akupunkturní jehly se objevují již v archeologických nálezech z prehistorické doby a Huang Di Nei Ding – čili Vnitřní kánon žlutého císaře je zřejmě nejstarší lékařskou knihou na světě. Legendární Žlutý císař žil údajně kolem roku 2600 před naším letopočtem a kromě lékařského umění přinesl lidem i další významné objevy jako například vozy na kolech, hrnčířství, brnění nebo lodi. Historicky je možné prokázat, že tato kniha byla napsána nejpozději kolem roku 1000 př. n. l. Tradiční čínská medicína, tj. akupunktura a moxibusce, fytoterapie, masáže, dietologie a zdravotní cvičení, z tohoto díla vychází dodnes a poučky této knihy jsou dodnes považovány za platné.

 

Akupunkturní léčba vychází z představy akupunkturních drah či meridiánů – luo mai. Takových řádných drah je v těle dvanáct: v šesti úrovních poměru jin a jangu vždy dvojice – na rukou a na nohou. Do určitých bodů na jejich vnějším průběhu se vpichují tenké různě dlouhé jehly, jejichž úkolem je upravit tok životodárné energie čchi tělem pacienta a harmonizovat tak interakce jeho „těla“ s okolním prostředím, a tedy napomoci obnovení řádu mezi nebesy  – člověkem – a zemí. V dnešní praxi jsou rozšířené i další způsoby působení na akupunkturní body. Často se používá manuální stimulace, tzv. akupresura, moxibusce – požehování smotky pelyňku, působení různými druhy elektromagnetického záření i (podkožní) aplikace různých léků (chemofarmak, tradičních bylinných výtažků, homeopatik nebo i Bachových esencí) do těchto bodů.

 

Filosoficky tradiční čínská medicína vychází ze dvou tradičních pojetí, teorii jin a jangu a nauce o pěti fázích proměny či pěti elementech wu xing. Učení o jin a jangu je historicky starší a podobně jako u evropského Hérakleita je to v podstatě představa dvou od sebe neoddělitelných pólů všeho jsoucího. (V medicíně je syndrom nazývaný oddělování jin a jangu terminální stav.) V populární literatuře se často uvádí, že jang představuje kladný, mužský, horký, vnější, expanzivní, slunný, suchý atd. pól, zatímco jin je záporná, ženská, chladná, vnitřní, zhušťující, stinná, vlhká. Pro medicínskou teorii je ovšem daleko důležitější, že tyto „protivy“ jsou k sobě vždy v určitém vztahu. To především znamená, že jsou to pouze relativní pojmy, že každá věc má svůj jin i jang a něco takového jako „absolutní jang“ či jang „o sobě“ je protimluv. Jin a jang v sebe navzájem přecházejí, navzájem se omezují a kontrolují,  a vzájemně se vyživují a doplňují. Tyto poučky mají přímé využití v klinické praxi: existují studie využití zvýšení tělesné teploty při snižování horečky, u syndromu horka z prázdnoty (jin) se posílením jin omezí oheň a například u ledvin se často používá princip „doplnit jang, aby se rozhojnila jin.“

 

V pozadí učení o pěti fázích přeměny stojí zajímavá historická skutečnost. Čínský císař jakožto prostředník v komunikaci s nebesy se v každém ročním období stěhoval do jiného paláce, aby byl více v souladu s momentální přírodní energií, ale na jeho posledních čtrnáct dní se vždycky vracel do paláce uprostřed – ve středu. Čtyřem ročním obdobím a středu tak odpovídá pět elementů či živlů, jež symbolizují dalekosáhlé kontace. (Slovo „symbolizují“ tu používám spíše ve významu jungovské synchronicity.) S každou z těchto fází přeměny – na místě je tu symbolika stádií vývoje rostliny během roku – je spojena ohromná řada energetických souvislostí: na nebesích i na zemi – čili v životním prostředí člověka – i v jeho těle či nitru.

 


Element dřeva tak například představuje jaro, východ, zelenou barvu, kyselou chuť, orgány jater a žlučníku, rozhodnost, výbušnost, ale i pružnost a ohebnost, vítr, z emocí vztek a hněv, denní dobu od 11 do 3 hodin v noci, odporný žluklý pach, oči, slzy, šlachy a vazy a nehty atd.

 

Některé z těchto souvislostí jsou uvedeny v následující tabulce:

 

Prvek

Orgány

Zvuk

Emoce

Počasí

Roční doba

Denní doba

Pach

Oheň

srdce

tenké střevo

smích

radost

horko

léto

11-15

19-23

spáleniny

Země

slezina

žaludek

zpěv

soucit

přemýšlivost

vlhko

babí léto

7-11

sladký

Kov

plíce

tlusté střevo

pláč

smutek

sucho

podzim

3-7

zteřelý

Voda

ledviny

moč. měchýř

sténání

strach

chlad

zima

15-19

shnilý

Dřevo

játra

žlučník

křik

vztek

větrno

jaro

23-3

žluklý

 

 

Prvek

Chuť

Barva

Světová strana

Tělesný otvor

Tekutina

Části těla

Oheň

hořká

červená

jih

uši /sluch

pot

jazyk

patro

Země

sladká

žlutá

střed

ústa

sliny

svaly

 

Kov

pálivá

bílá

západ

nos

hlen

kůže

 

Voda

slaná

temně

modrá

sever

uši

sliny

kosti, dřeň

mozek, děloha

Dřevo

kyselá

zelená

východ

oči

slzy

šlachy, vazy

 

 

 

Tyto symbolické souvislosti se užívají jednak na diagnostické rovině, kdy výrazná preference nebo výskyt – např. barva, pach, či charakter kůže, očí nebo třeba stolice - některých z těchto spojitostí může naznačovat nerovnováhu na úrovni konkrétního orgánu. Tyto souvislosti však můžeme použít i při léčbě: nerovnováhu jater a žlučníku (nejčastěji ve formě „horka“) proto budeme léčit potravinami zelené barvy (/obilné/ klíčky, listová zelenina), bylinami kyselé povahy a doporučíme, aby se pacient vyhýbal průvanu a větrnému prostředí.

 

Při volbě léčebné metody je přístup tradiční čínské medicíny zhruba následovný: u daného (subjektivního) syndromu: např. bolest hlavy, stanovíme na základě anamnézy a diferenciální diagnostiky typ a povahu tohoto syndromu: např. větrný chlad, větrná horkost, větrná vlhkost, vystupování jangu jater, nadměrný oheň jater, prázdnota jin ledvin, prázdnota jangu ledvin, prázdnota krve, prázdnota čchi, vlhký hlen, krevní sraženiny, škrkavky nebo retence potravy. Poté stanovíme s přihlédnutím k „vrcholu a kořene“ nemoci, tedy k akutním projevům a příčině onemocnění metody léčení: např. uvolnit povrch, vypudit vítr a rozptýlit chlad, či: vyhnat vítr, pročistit horkost, zprůchodnit síť spojnic a zastavit bolest, nebo: vyhnat vítr a odstranit vlhkost, atd. atd. zprůchodnit síť spojnic a zastavit bolest a poté i konkrétní bylinný či akupunkturní předpis a přistupujeme k samotnému léčení.

 

To také naznačuje možné přednosti akupunktury oproti tradiční /alopatické/ západní medicíně. Ta je velice úspěšná při řešení akutních a traumatických stavů, zatímco akupunktura /a tradiční čínská medicína vůbec/ se koncentrují spíše na chronickou péči, celkovou rovnováhu organismu jako součásti životního prostředí a předcházení nemocem. Proto dobrý lékař léčí, ještě než samotná nemoc vypukne.
Akupunkturu je v podstatě možné použít k léčbě jakékoli nerovnováhy mimo obtíží, které si vyžadují operaci. Používá se k léčení nejrůznějších potíží včetně bolestí, pohybových obtíží, srdečních, plicních, ledvinových, zažívacích, hormonálních, alergických a reprodukčních problémů a psychických onemocnění. Preventivní povaha akupunktury z ní dělá ideální doplňkovou terapii při jiných způsobech léčení, kdy se tradiční přístup může soustředit na léčení akutního stavu – vrcholku nemoci – a akupunktura může pomoci celkovým posílením organismu a působením na hlubší příčinu onemocnění – kořen.

 

Doba zavedení jehel většinou nepřesahuje 20 – 30 minut. Vzhledem k tloušťce používaných jehel není akupunkturní ošetření příliš bolestivé ani nepříjemné. Slabá /a krátká/ bolest se někdy dostavuje pouze při propíchnutí kůže jehlou. Po dosažení de qi, tedy pocitu energie, kdy jehla vstoupí do kontaktu s energetickou drahou, se mohou dostavit pocity jako brnění, teplo, tlak nebo vjem podobný výboji elektrické energie, a ty mohou přetrvávat (i několik dní) po vyjmutí jehly. Většina lidských ani zvířecích pacientů si obvykle na bolest ani na průvodní pocity nijak nestěžuje. Zvířata často cítí, „že jim to prospívá,“ a proto po dobu léčby naprosto klidně leží. Podobně jako u jiných terapeutických metod je u vážnějších onemocnění obvykle třeba ošetření opakovat. V závislosti na závažnosti a akutnosti obtíží jsou běžné kůry pěti až několika desítek ošetření. Po vyřešení obtíží se doporučuje „dolaďovací“ sezení zhruba každých šest měsíců.

 

Veterinární akupunktura se jakožto nenáročná metoda používá a v historii používala především u domácích užitkových zvířat, koní, dobytka, psů. Zajímavé je, že u takových druhů se často uvádějí dvě „sady“ akupunkturních bodů: transpoziční – tedy body přenesené z lidského systému na zvíře a klasické – tedy systém vytvořený empiricky pro daný druh zvířat. Obecné principy a metody veterinární akupunktury jsou však rámcově shodné s humánní medicínou – odpadají tu pouze některé diagnostické metody, např. dotazování (kdy ovšem zvíře může zastoupit jeho pozorný majitel), a také volbu bodů je třeba více přizpůsobovat povaze a konstituci zvířete.

 


 

Autor článku: Mgr. Pavel Toman           © 2009 VETCENTRUM Duchek s.r.o.

 

 


 

 Zpět

Přihlášení uživatele
Přihlašovací jméno
heslo
Vyhledávání
Z naší fotogalerie
Tak nám napadl sníh:-)
Created by CRS NETCOM 2009
VETCENTRUM Duchek s.r.o., VETERINÁRNÍ NEMOCNICE STODŮLKY, K HÁJŮM 946, 155 00 PRAHA 5, tel.: 251 511 651