.svg){kind=logo}
Význam krve a její funkce v organismu
Krev je nesmírně důležitá tekutina. V organismu má tyto hlavní funkce - přivádí živiny, kyslík a specifické látky (např. hormony, vitamíny) tkáním, odvádí zplodiny, reguluje tělesnou teplotu, má velký význam při obraně organismu proti infekci. Buněčná složka se skládá z červených krvinek (erytrocytů), bílých krvinek (leukocytů) a krevních destiček (trombocytů). Erytrocyty přenášejí kyslík z plic do tkání, leukocyty zajišťují obranyschopnost organismu, trombocyty mají zásadní význam při zástavě krvácení.
Krevní skupiny u psů
Erytrocyty obsahují antigeny - tzv. aglutinogeny. Podle přítomnosti aglutinogenů rozdělujeme u lidí krevní skupiny. Rozeznáváme několik krevních systémů. Nejvýznamnější jsou tyto dva - ABO a Rh. Situace u psů je však odlišná. Zatím je objeveno osm psích krevních skupin. Systém je označován zkratkou DEA (Dog Erythrocyte Antigen) spolu s číslem, jež specifikuje antigen. V následující tabulce je uveden přehled krevních skupin psů, jejich výskyt v populaci v procentech a reakce na podání inkompatibilní krve.
* Výskyt je u jednotlivých plemen ovlivněn plemennou predispozicí, např., většina Greyhoundů je DEA 1.1 negativních, ale pozitivních na DEA 3, zatímco velký počet Labradorských retrívrů je DEA 1.1 pozitivních.
Zdroj: Animal Health Diagnostic Center, College of Veterinary Medicine, Cornell University, USA
Některé prameny uvádějí i skupinu DEA-1.3, která je však extrémně vzácná. Červené krvinky psa mohou obsahovat každý jednotlivý antigen. V případě přítomnosti jakéhokoli antigenu je označován pes jako pozitivní, v případě že krvinky antigen neobsahují, je pes tzv. negativní. To znamená, že pesmůže mít teoreticky i všech osm antigenů.
Transfúzní reakce
Psí krev se v kontaktu s antigenem chová specificky. Zatímco krev lidská reaguje na transfúzi inkompatibilní (nesouhlasné) krve okamžitě, psí nereaguje na první transfúzi inkompatibilní krve vůbec. Zato další transfúze může být smrtelně nebezpečná, protože po první transfúzi dochází k vytvoření protilátek.
Akutní hemolytická transfúzní reakce nastává, když jsou erytrocyty příjemce napadeny protilátkami. Tento stav se projevuje známkami úzkosti, snížením tepové frekvence a krevního tlaku, zpomaleným dýcháním, zvracením a kolapsem. Tento život ohrožující stav nastává do několika minut po podání inkompatibilní krve. Častěji je však reakce mírnější a rozvíjí se řádově v hodinách po provedení transfúze.
Nejmírnější reakcí je tzv. opožděná transfúzní reakce, kdy je zpočátku transfúze tolerována a po několika dnech se objevují horečky a další komplikace.
Z jakých důvodů podáváme transfúzi
Nečastější a nejznámější chorobou krve je anémie, což je nedostatek červených krvinek. Normálně je jejich počet konstantní, k obnově zanikajících erytrocytů dochází kontinuálně. Průměrná životnost je asi 120 dní a jejich tvorbu zajišťuje kostní dřeň. Proces obměny bývá přirovnáván k napuštěnému bazénu. Pokud je odtok vody stejný jako přítok, je tento systém v rovnováze. Pokud se tato rovnováha naruší dochází k anémii.
Transfúzi tedy podáváme z důvodů anémie
- při nedostatečné tvorbě erytrocytů např.
- při nedostatku železa - anémie sideropenická
- při nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové - anémie megaloblastická
- při poruchách kostní dřeně - útlumová anémie
- při krevních ztrátách, které jsou větší než jedna třetina objemu v průběhu 1-2 hodin - akutní posthemoragická anémie (např. poúrazové krvácení, velké krevní ztráty při operacích...)
- při krvácivých chorobách, jako je např. hemofilie, Von Willebrandova nemoc, která postihuje především dobrmany, šeltie a skotské teriéry. Krvácivé stavy mohou způsobovat některé infekce, rakovinné nádory (např. hemangiosarkom) a otravy
- při předčasném zániku červených krvinek, tzv. hemolytické anémii
Další indikací k transfúzi je patologická změna bílých krvinek, které neplní svoji funkci - leukémie.
V neposlední řadě přistupujeme k podávání transfúze při nedostatku krevních destiček - trombocytopénie.
