Lucie Šmejkalová
Recepční
Lucka vystudovala střední školu dopravní v Praze a následně se dva roky věnovala pomaturitnímu studiu anglického jazyka a práci v centru Prahy jako servírka v italské restauraci. Jako malá měla svůj sen a velkou lásku k zvířatům, především ke psům. A co říká sama Lucka na svůj dlouholetý vztah k Vetcentru? "Snila jsem o tom pracovat se zvířaty, a to se mi splnilo v roce 2009, kdy mi kamarádka, tehdy první fyzioterapeutka ve Vetcentru, řekla o volné pozici na recepci. Práci zde jsem si natolik zamilovala, že ani po pětileté pauze na mateřské dovolené jsem neváhala a vrátila se do své oblíbené práce na recepci kliniky.
- Proč tady pracuju?
Práce tady mě moc baví. Je zajímavá, není stereotypní a mnohdy je až dobrodružná. Navíc je tu úžasný kolektiv a vždycky byl, a to velmi přispívá k tomu, že se tu člověku dobře (spolu)pracuje a všeobecně je v práci rád. Pro mě je to tu relax, takový jiný svět než ten, co mám doma s dětmi. To je jiný zvěřinec :-)
- Co dělám, když nedělám?
Věnuji se především svým dvěma synům, chodíme na výlety, trávíme čas s přáteli a ráda čtu knihy.
- Kterému zvířeti se nejvíc podobám?
Asi chameleonovi.
- Jaký zvěřinec mám doma?
Teď, už jen fenku, křížence s ohařem (abradorf) a dvě děti.
- Co všechno svým zvířatům dovolím?
Naše fenka je naprosto úžasně poslušná, s pejskem v tom máme doma jasno.
- Kdo je doma pán, já nebo moje zvíře?
Pokud je řeč o čtyřnohých zvířatech, tak já.
- Jak to se mnou koulí, čím mě vždycky dostane?
Často koulí očima, a tím mě dostane vždycky.
- Můj nejsilnější zážitek ve Vetcentru?
Když jsme ve Vetcentru zachránili ochrnutého kocourka mojí kamarádky a já si ho nechala a strávila s ním krásných 8 let. Mnoho mě naučil. Bylo to úžasné stvoření. Mám odsud vícero silných zážitků, ale tenhle se týkal přímo mě.
- Můj nejoblíbenější zákrok?
Asi porod císařským řezem.
- Co bych prásknul na svého šéfa?
Je to nejlepší šéf na světě - férový, pracovitý, kamarádský a velmi upovídaný.