Oftalmologie

Anatomie oka

Oko je zasazeno do očnice neboli do očního důlku. Hloubka uložení se u jednotlivých zvířat ale i plemen liší a podílí se tak se stavbou očních víček a s tvarem oka na celkovém vzhledu očí. Aparát oka je tvořen samotným očním bulbem (oční koulí), do kterého vstupuje oční nerv a pomocnými orgány oka, předvším okohybnými svaly a slzným aparátem, dále pak horním a dolním víčkem, třetím víčkem a spojivkovým vakem.

Oční bulbus

1- spojivka
2 - bělima
3 - rohovka
4 - duhovka
5 - čočka
6 - zadní oční komora
7 - přední oční komora
8 - řasnaté tělísko
9 - cévnatka
10 - sítnice
11 - zrakový (oční) nerv

‍

Bělima (oční bělmo) je bílá a neprůhledná vrstva pokrývající celou oční kouli a sama je pokryta spojivkou. V přední části přechází do průhledné rohovky.

Rohovka je pružná průhledná vrstva na přední straně oka. V té nejsou cévy, ale jen nervová zakončení.

Cévnatka je střední vrstva, která je hustě protkaná cévkami a v přední části přechází v duhovku.

Duhovka je kruhový sval, který reguluje množství procházejícího světla do oka. Zbarvení duhovky závisí na množství pigmentu, které může být různé. Např. u albínů, kde pigment zcela chybí, je duhovka průhledná, některá plemana mohou mít každé oko jinak zbarvené, na jedné duhovce se mohou vyskytovat i dvě barvy (tzv. cink u plemene sibiřský hasky). Ve středu duhovky je otvor - zornice (zřítelnice, panenka). Za duhovkou je uloženo řasnaté tělísko.

Řasnaté tělísko pomocí speciálních svalů drží oční čočku těsně za zornicí. Svým působením na čočku umožňuje její sploštění nebo vyklenutí a tím je dána možnost zaostřování obrazu, který se promítá na sítnici.

Sítnice je vnitřní vrstva, která je tvořena nervy a nervovými zakončeními v podobě tyčinek a čípků (fotoreceptorů). Tyčinky reagují i na velmi slabé světlo, ale rozlišují pouze černou a bílou barvu. Čípky reagují pouze na silný zdroj světla a rozlišují barvy. Na sítnici je skládán viděný obraz a pomocí zrakového nervu je předáván do mozku.

Zrakový neboli oční nerv je tvořen velkým množstvím nervových vláken, která se do něj sbíhají ze sítnice.

Prostor mezi rohovkou a duhovkou se nazývá přední oční komora a prostor mezi duhovkou a čočkou je zadní oční komora.

Sklivec je rosolovitá hmota, která vyplňuje vnitřní část oka.

Kvalitní vidění je tedy podmíněno průchodem světelných paprsků přes rohovku a zornici, přes čočku adekvátně oploštělou či vypouklou až na sítnici. Tam světelné paprsky podráždí fotoreceptory, které vedou podnět dále přes oční nerv až do mozku, kde proběhne vyhodnocení.

Pomocné orgány oka

1 - slzná žláza pod horním víčkem
2 - řasy
3 - hrana víčka
4 - spojivkový vak
5 a 6 - slzné body horního a dolního víčka
7 - slzovod
8 - třetí víčko
9 - Harderova žláza
10 - bělima
11 - duhovka
12 - zúžená zornice

‍

Okohybné svaly zajišťují pohyb oka všemi směry.

Horní a dolní víčko uzavírají očnici, zabraňují tak vysychání oka a chrání ho před poškozením. Na okrajích víček jsou řasy. Víčka jsou z vnější strany většinou porostlá srstí, z vnitřní strany je spojivkový vak. Ve vnitřním koutku se nachází třetí víčko, které je u zdravého zvířete poměrně nenápadné. Na jeho vnitřní straně je Harderova žláza. Dojde-li k zvýraznění či zbytnění třetího víčka, je to téměř vždy příznak onemocnění, bolestivosti nebo podráždění oka.

Slzný aparát oka zajišťuje zvlhčování oka a odvádí přebytečné slzy z oka pryč. Pod horním víčkem je slzná žláza, jejíž sekret je vylučován do vnějšího očního koutku a udržuje rohovku neustále vlhkou a pružnou. Na zvlhčování oka se podílí i sebaceózní žlázky uložené v hraně víček, buňky spojivky a slzná žláza třetího víčka. Slzy odvádí slzné kanálky, jejichž vývody ,tzv. slzné body, jsou umístěny v kraji horního a dolního víčka, spojují se v slzovod, který ústí v nosní dutině, tím je částečně zajištěno zvlhčování nosní sliznice.

Na vnitřní straně víček a částečně i okrajích oka je silně prokrvená sliznice - spojivka, která tvoří spojivkový vak. Správně utvářená víčka zajišťují, aby se slzy nevylévaly ze spojivkového vaku nebo naopak nedocházelo k vtáčení víček směrem do oka. Tyto vady oka nazýváme ektropium nebo entropium.

‍