Charakteristika FeLUTD
Název FeLUTD vychází z anglického feline low urinary tract disorders.
Jedná se o nejčastější urologický problém koček, typický přítomností hematurie (krve v moči), dysurie (namáhavým, obtížným močením), uretrální obstrukce s nebo bez urolitiázy (močovými kamínky).
Jde o soubor veškerých onemocnění, se kterými se na dolních cestách močových u koček můžeme setkat – urolitiázu, uretrální zátky, infekce, anatomické a neurogenní abnormality, posttraumatické stavy, nádory a v neposlední řadě i idiopatické případy (tedy z neznámé příčiny). Posledně jmenované tvoří až polovinu klinických případů FeLUTD.
Z mnoha zvažovaných příčin vzniku FeLUTD se nakonec jako neprůkazné ukázaly vysoký obsah popelovin, hořčíku a bílkovin v potravě, kastrace zvířat, užívání pouze suchých krmiv či hypovitaminóza A. Bylo zjištěno, že na rozvinutí poměrně jednotné škály symptomů FeLUTD se tedy podílí spíše kombinace nespecifických faktorů.
Urolitiáza - tvorba močových kamenů
Jedním z faktorů je tvorba urolitů, nejčastěji struvitových (cca v 50 % případů FeLUTD spojených s urolitiázou), dále tvorbou kalciumoxalátových urolitů (v cca 40% případů). V posledních 10ti – 15ti letech vzrůstá výskyt kalciumoxalátu zejména v důsledku nesprávně (preventivně) používaných klinických diet s acidifikátory (okyselovadly).
Co se týče struvitů, velmi zajímavý je poznatek, že cca 80% struvitových konkrementů je sterilních (oproti srovnatelným případům u psů), jejich tvorba přímo nesouvisí s infekcí. Na výskytu struvitových kamenů má podíl změna reakce moči směrem k vyššímu (alkalickému) pH, což je dáno buď alkaligenním složením krmiva nebo tzv. postprandiálním alkalickým vzestupem. Jedná se o jev, ke kterému dochází za 4 – 6 hodin po nakrmení zvířete, kdy žaludek secernuje HCl (žaludeční kyselina), což vede ke kompenzační odpovědi ledvin, které ve snaze zachovat kyseliny (v rámci metabolické rovnováhy) vylučují alkalickou moč. Dalším z diskutovaných faktorů je Tamm-Horsfallův glykoprotein (THG). Tato látka je normání součástí savčí moči, za určitých podmínek (vyšší pH, vyšší koncentrace Mg v moči) může významně podpořit krystalizaci struvitu.
Uretrální zátky
V klinické praxi jsou uretrální zátky častější příčinou FeLUTD než urolitiáza. V drtivé většině případů se objevuje u kocourů. Zátky se skládají převážně z nekrystalické matrix smíchané s variabilně menším množstvím krystalů. Matrix je tvořena mimo jiné i THG (popis viz. výše). Uretrální zátky mohou být i výsledkem anatomické abnormality uretry (močové roury) na jednom i více místech vzniklé z různých příčin. Na vznik uretrálních zátek má největší vliv zánět a krystalurie coby dva souběžně probíhající, i když z hlediska příčinného nepříbuzné jevy.
Močová infekce
Obecně se u koček močové infekce vyskytují velmi málo, v cca 1 – 3 % případů FeLUTD. Častější jsou sekundární bakteriální infekce po léčebných zákrocích (perineální uretrostomie, dlouhodobě zavedený katetr). Zvažuje se i role virových infekcí v rozvoji FeLUTD. Jejich úloha však nebyla objasněna.
Anatomické a neurogenní poruchy
V úvahu přicházejí zejména uretrální striktury (zúžení močové trubice), fimóza předkožky, uretrorektální píštěl, hypoplazie močového měchýře a některé další vzácné abnormality. Vlastní příčinou neurologických poruch projevujících se následně jako FeLUTD bývají infekce FIP, FeLV a postraumatické stavy (fraktury pánve, sacrococcygeální subluxace nebo avulze). Výsledkem může být neschopnost zvířete se normálně vymočit doprovázená inkontinencí.
Idiopatické FeLUTD
Jedná se o případy, kdy je vyloučena urolitiáza, obstrukce uretry zátkou, anatomické abnormality, neuromuskulární dysfunkce nebo neoplastický proces. Může se jednat o vysoké procento případů (až 50%). Vzhledem k faktu, že příznaky zánětu močových cest představují nespecifickou odpověď orgánu na poškození, je jejich vnější projev totožný bez ohledu na vlastní příčinu (dysurie – obtížné bolestivé močení, hematurie – krev v moči, polakisurie – časté nutkání na močení). Za podnět vedoucí k zánětu v těchto případech je považován stresový faktor v prostředí zvířete. Za predispoziční vlivy vzniku FeLUTD jsou v současné době považovány pohlaví (obstrukční FeLUTD výrazně častější u kocourů), obezita, způsob chovu (zvíře držené jen v bytě = méně pohybu, tendence k obezitě).
Diagnostika onemocnění dolních močových cest koček
Z hlediska diagnostiky a následné léčby je důležité zařadit pacienta do skupiny bez uretrální obstrukce (zadržování moči) nebo s uretrální obstrukcí. V každém případě by zvíře s podezřením na FeLUTD mělo být prezentováno veterinárnímu lékaři co nejdříve, neboť zejména stavy spojené s obstrukcí potenciálně ohrožují zdraví až život pacienta možným rozvojem ledvinného selhání.
Nezbytné je vyšetření moči. Odchycená moč musí být vyšetřena do 30ti minut po odběru. Získání moči u zvířat s obstrukcí je možné cystocentézou (vpichem tenkou jehlou do močového měchýře přes stěnu břišní). Pro potvrzení či vyloučení urolitiázy se provádí rentgenologické či ultrasonografické vyšetření.
Terapie u FeLUTD
Léčba onemocnění dolních cest močových odvisí od příčiny.
U pacientů bez obstrukce je obvykle symptomatická, je vhodné použít spasmolytika, analgetika, naše pracoviště má velmi dobré výsledky s použitím přípravku Zylexis inj. (podpora imunitního systému). Optimální je redukce stresového faktoru, pokud je odhalen.
U pacientů s obstrukcí je nutno tuto rozrušit a odstranit. Uretrální zátku v penisu je možné odstranit masáží penisu a katetrizací v kombinaci s manuální kompresí močového měchýře. Přítomnost zátek či urolitů v oblasti perineální močové trubice si nezřídka vyžaduje provedení perineální uretrostomie. Perineální uretrostomie je operační zákrok, při kterém se močová trubice zkrátí o několik cm. U takto ošetřených zvířat se však v budoucnu mohou častěji vyskytovat infekce močového traktu. Výskyt urolitů v močovém měchýři je indikací k cystotomii, tedy k jejich vybavení přímo z močového měchýře operativně. Získané urolity by se měly analyzovat, neboť podle typu urolitu je možné zajistit prevenci jejich opětovné tvorby dietními opatřeními, dnes nejčastěji ve formě komerčně vyráběných kinických diet. Ne všechny typy urolitiázy lze však dieteticky dobře ovlivnit.
Prevence onemocnění dolních cest močových
Důležité je v rámci prevence zajistit zvířatům dostatečný přísun tekutin, optimální je krmit konzervami nebo máčet granule . U koček, které se nebojí vody, je možné použít vodní spršky. Při hře s vodou kočka olizováním zvyšuje svůj přísun tekutin. Rozumný pohybový režim v kombinaci s udržováním optimální tělesné hmotnosti je dalším důležitým faktorem v prevenci FeLUTD.
Použitá literatura:
Jaroslav Kučera – Nefrologie a urologie psa a kočky, 2000
David Senior – Sborník Wsava 2006, FeLUTD
Autor článku MVDr. Silvie Ševčíková © 2007 VETCENTRUM Duchek s.r.o.