Když přijde do ordinace ... labradorský retrívr

Pro Českou televizi jsme natáčeli 30 dílů seriálu "Když do ordinace přijde..." pro oblíbený pořad "Chcete mě?". Každý díl je věnovaný jednomu psímu plemeni nejen z pohledu veterináře, ale také z pohledu majitele a páníčka daného plemene.

Druhý díl je věnovaný labradorovi neboli labradorskému retrívrovi.

Profesionální mazlové a velcí sympaťáci. Chápu, proč jde o jedno z nejoblíbenějších velkých plemen. Chcete sportovat? Umí. Chcete dělat výcvik? Umí. Chcete vodícího psa? Jasně. Nebo potřebujete stále dobře naladěného pohodového parťáka? Dobrá volba. Nějaká ale? No… jsou to velcí milovníci jídla, a pokud vás psí oči snadno přemluví, mohl by retrívr brzy vážit padesát kilo i víc, už jsem takových pár viděl… 

A s čím nejčastěji přichází na veterinu labradoři?

Vlastně něco už jsem nakousnul, moc rádi jedí. Takže jsme už ze žaludku retrívrů vytahovali ať už endoskopem nebo i operativně nejrůznější předměty - grilované maso napíchnuté na grilovací jehle, celou klobásu zatavenou v plastu, ale také šroubovák, různé míčky, hračky, části oblečení a tak dále. Někdy si bohužel pánečci nevšimnou nebo nejsou doma a nic jim doma nechybí a pak vznikají těžší případy, kdy předměty uvíznou ve střevě a způsobí neprůchodnost. Většina případů skončí dobře, ale pacienti po operaci žaludku nebo střev k jejich smůle nemůžou po operaci několik dní jíst.  Za týden nebo dva jsou ale již zcela v pořádku. 

Jako ortoped se nejčastěji potkávám s mladými labradory, kteří kulhají na některou přední nebo zadní nohu, tedy správně hrudní nebo pánevní končetinu. Většinou jde o pacienty ve věku čtyř až devíti měsíců a spektrum možných problémů je bohužel velké, nejčastěji jde o dysplazii loketních kloubů, dyplazii kyčlí nebo osteochondrózu ramen. Labrador bohužel mezi plemeny psů naprosto vede ve statistikách výskytu dysplazie loketního kloubu. Jde o závažné geneticky podmíněné onemocnění, které je méně známé než dysplazie kyčlí, ale bohužel mnohem dříve a také častěji způsobuje kulhání, vznik artrózy a nevratné změny kloubů. Velice doporučuji při pořizování štěněte vybírat pouze z chovů, kde jsou rodiče i prarodiče testovaní na dysplazii kyčlí a loktů a jsou zcela zdraví, tedy DKK 0/0 a DKL 0/0. Labradoři s dysplazií kyčlí nebo loktů bývají totiž pravidelnými návštěvníky veterinárních klinik.

Slyšeli jste už o nemoci zvané EIC, tedy výcvikem indukovaný kolaps? Někdo možná ano, u labradorů byla totiž popsána jako u prvního plemene. Jedná se o geneticky podmíněnou potenciálovou poruchu mozku, kdy pes v důsledku psychické zátěže není schopen pokračovat ve výcviku a případně i úplně zkolabuje a není schopen pohybu. Po chvíli klidu pak může opět normálně fungovat. Na tuto chorobu je možné geneticky testovat, proto opět vybírejte raději štěňata od testovaných rodičů, ačkoli tento problém není tak závažný a v řadě případů dobře reaguje na léčbu. Bohužel závažnější a rovněž celkem častý problém je u labradorů epilepsie. Ve většině případů se jedná o idiopatickou epilepsii, tedy o epilepsii bez známé příčiny. U velkých plemen, tedy i u labradorů, je procento pacientů, kde se podaří dostat záchvaty dlouhodobě pod kontrolu menší, než u malých plemen. Přesto se u asi 70% nemocných podaří psům zajistit normálně kvalitní život.

Autor textu: MVDr. Lukáš Duchek pro seriál "Když přijde do ordinace..." pořadu ČT Chcete mě?
Vysíláno 25. 9. 2016 - Pustit video