zoonózy - nemoci přenosné na člověka

Toxoplasmóza

Co je toxoplasmóza

Jednou z nejobávanějších a nejvíce diskutovaných antropozoonóz (nákaz přenosných ze zvířat na člověka) především budoucích maminek je toxoplasmóza.

Původcem onemocnění je heteroxenní (vícehostitelská) kokcídie Toxoplazma gondií, definitivním hostitelem (organismus, v němž parazit dosahuje pohlavní zralosti a množí se) je kočka a mezihostiteli (proběhne v něm jenom část vývojového cyklu, avšak parazit zde nedosáhne pohlavní zralosti) je široké spektrum ptáků a savců včetně člověka.
Původce onemocnění byl popsán již v roce 1908, tkáňové cysty v roce 1900.
Nákaza je rozšířena po celém světě, většinou probíhá latentně (bez příznaků).

Vyskytuje se ve třech formách:

tachyzoity - téměř všechny buňky v organismu - akutní fáze (mléko)
bradyzoity - tkáňové cysty - chronická fáze (maso)
sporozoity - ve vysporulované oocystě (trus)

Přenos nákazy

Mezihostitelé, včetně člověka, se nakazí vysporulovanými oocystami nebo pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa obsahujícího tkáňové cysty.

Vylučování oocyst trusem koček probíhá asi u 1% koček z celé populace. Nejrizikovější skupinou jsou koťata od 3 do 7 měsíců věku. Kočky vylučují masivně oocysty pouze jednou a pak se vytváří celoživotní imunita. Přesto může docházet ke krátkodobému vylučování oocyst, především v čase výrazného oslabení, např. silnou infekcí (FeLV, FIP, FIV ...) izosporami, může dojít k opětnému vylučování oocyst (riziko asi u 10-12% případů koček nakažených toxoplasmózou).

Jestliže kočky chováme výlučně doma, je vylučování oocyst výrazně omezeno a nebezpečí infekce je tudíž minimální za předpokladu, že je krmíme komerčními dietami a zásadně je nekrmíme syrovým masem, příp. vnitřnostmi, nebo je krmíme masem tepelně opracovaným varem nebo zmražením na -18°C až -20°C po dobu nejméně 3 dnů, čímž parazita devitalizujeme.

Pes je stejně jako člověk mezihostitelem Toxoplazma gondií, nevylučuje oocysty a není tedy přímým zdrojem infekce. K nakažení člověka od psa by mohlo dojít pouze pozřením syrového psího masa bez předchozího tepelného opracování.
Dalšími mezihostiteli jsou ovce, kozy, skot, prasata, králíci, zajíci, ale také například klokani a delfíni.

Prevence přenosu oocyst

Dodržujte běžné zásady osobní hygieny i hygieny chovu (pravidelné odstraňování trusu a dezinfekce kočičích toalet), tyto úkony dělá výhradně partner budoucí maminky. Ovoce i zeleninu důkladně omývejte, chraňte před mouchami, šváby a podobným hmyzem.

U indoorových koček stačí trus vyšetřovat preventivně 2x ročně. U koček s nekontrolovatelným pohybem (outdoorové kočky) nelze infekci zabránit vzhledem k lovu hlodavců a ptáků, takovým zvířatům vyšetřujeme trus do stáří 2 let alespoň 1krát měsíčně a později jednou za čtvrt roku. V případe zjištění vylučování oocyst trusem se přistupuje k okamžité léčbě.

Oocysty Toxoplazma gondií se poměrně často nacházejí v dětských pískovištích a v hlíně, což souvisí se zvykem koček zahrabávat trus do sypkého substrátu. Doporučujeme proto pískoviště na noc zakrývat a při zahradnických pracech používat rukavice.

Prevence infekce z masa, vajec a mléka

Maso dostatečně tepelně upravte, především budoucí maminky by neměly konzumovat "tataráky", krvavé bifteky, pozor na ochutnávání syrového mletého masa apod. Při manipulaci se syrovým masem se vyhněte kontaktu se sliznicemi úst a očí, ruce i kuchyňské načiní, které přišlo do styku se syrovým masem řádně omyjte. I vejce je třeba dobře uvařit, nepijte nepasterizované nebo nesvařené mléko z domácí produkce.

Klinické příznaky u zvířat

Klinické příznaky se projevují nejčastěji u mladých zvířat. Patří sem nechutenství, apatie, zvýšená teplota, krátkodobé zvracení, průjmy, dyspnoe, výtok z nosu, křeče, poruchy pohybu, parézy, agresivita.

Četnost výskytu

Specifické protilátky se u koček vyskytují v 30 - 40% zdravé populace, zatímco klinická toxoplazmóza postihuje ne více než 1% populace. V naší republice se u lidí protilátky vyskytují u 20 - 30% populace v závislosti na stravovacích návycích a věku.
Diagnostika se u lidí provádí vyšetřením vzorku krve sérologickými metodami. U zvířat vzorku krve, trusu nebo masa.